Měšťanská střelecká společnost Teplice byla založena v roce 1552 (LUGS 1973, Střelci a čarostřelci, str.35), za českého držitele města Volfa z Vřesovic. Lze předpokládat, že "střelba ku ptáku" zde byla provozována již dříve, první písemné záznamy jsou však až z roku 1668.
V roce 1668 byla vybudována, zřejmě na náklady města a spolku, první
střelnice, byla to dřevěná stavba. Nacházela se na Špitálském vrchu, přejmenovaném v roce 1841
na Královskou výšinu (po vybudování pomníku králi Bedřichu Vilémovi lII.)a po roce 1945 opět
přejmenovaná na Letnou.
V roce 1714 dal František Clary dřevěnou budovu strhnout a postavit na jejím místě novou
zděnou budovu střelnice. K další větší přestavbě střelnice došlo v r.1788, kdy dostala budova
příslušenství a místnost pro nabíjení zbraní. Také byla vybudována nová přĺstupová cesta, která
nahradila dosavadní nevyhovující (kronikář John).
V roce 1828 byl k budově přistavěn balkón a další přĺslušenství. Do klasicistního slohu byla budova
přestavěna v r. 1847 (v některých pramenech 1848). Rovněž byla provedena úprava celého okolí,
vybudovány byly vycházkové cesty. K poslední přestavbě došlo v r. 1898. Střelnice měla kromě
technického zázemí a klubových místností restauraci a sál, které byly využívány ke komerčním účelům
Konaly se zde plesy a bankety, dokonce i shromáždění občanů.
Střelnice sloužila takto až do roku 1938, kdy byla budova prodána za obnos 570 000,- Kč Svazu Němců.
V roce 1942 přešla do vlastnictví národně-socialistické strany a sloužila pro "turnery". Po roce
1945 byla budova opuštěna. Chátrala, až byla v sedmdesátých letech zbourána. Od roku 1978 na místě
střelnice stojí budova bývalého Podnikového ředitelství Severočeských státních lesů, nyní Krajského
inspektorátu Lesů CR, s.p.
Ještě v osmdesátých letech stál v blízkosti budovy Státních lesů zděný podstavec, na který se
kdysi umisťovala tyč s dřevěným ptákem.
V počátcích existence střeleckého spolku se střílelo z kuší dřevěnými šipkami
se železným hrotem. Střelba byla nazývána střelbou "Ku ptáku", protože se střílelo na dřevěný terč
ve tvaru ptáka, umístěný vysoko na dřevěné tyči (někdy až 30 m). Nejlepší střelec byl vyhodnocen,
odměněn hodnotnými cenami a pasován na „ptačího krále“. Další v pořadí byli "pravými" a "levými maršály".
Byli odměňováni cenami, např.cínovými poháry a korbely, nebo i finančním obnosem. Jména ptačích králů byla
zvěčňována na stříbrných štítech. Nejstarší z roku 1567 se zachoval v teplickém muzeu až do II.světové války.
Bylo na něm uvedeno jméno měšťana Ondřeje Teterinka, letopočet a na jeho rubu znak ševcovského cechu.
Z pušek na černý střelný prach bylo zde poprvé stříleno 29.srpna 1788, s povolením "nejlaskavějšího
teplického pána", Jana knížete Clary-Aldringen. Pušky byly nazývány "roury" (hlavně). Střílelo se na plechové
terče pomalované erby, motivy z Teplic, loveckými scénami a alegorickými scénami. Tyto plechové terče se nedochovaly.
Pro střelbu byly používány pušky předovky na černý prach s křesadlovým zámkem, od čtyřicátých let 19.stol se zámkem
perkusním. Od sedmdesátých let 19.stol. byly užívány zadovky na jednotný náboj, zpravidla terčovnice ve velmi
pěkném provedení. Konkrétní informace o typech a rážích zatím nejsou k dispozici.
Z pušek se střílelo na malované terče (v názvosloví pracovníků teplického muzea střelecké štíty), které byly
dřevěné a malované různými technikami, zejména olejem. Terče byly skladovány na střelnici. Jsou záznamy o tom,
že v r.1899 bylo na střelnici uloženo 296 střeleckých terčů. Co se s většinou z nich stalo není doloženo.
Do Regionálního muzea v Teplicích se jich dostala jen malá část, nyní jsou zde deponovány pouze čtyři. Více
terčů se zachovalo ze sousední Krupky a Bíliny. Z ústních informací vyplývá, že ještě v poválečné době se
jich nacházelo v rozpadající se střelnici větší množství.
Střelecká společnost měla v Teplicích od svého vzniku charakter výlučně občanské společnosti
zaměřené na zábavnou (terčovou) střelbu a spolkovou činnost. Těšila se velké oblibě jak obyvatel Teplic, tak i
významných lázeňských hostů. Četnými hosty střeleb byli mnozí královští a šlechtičtí návštěvníci lázní, včetně
např. ruského cara Petra Velikého (1713). V dochované dokumentaci je mnoho údajů o těchto významných společenský
ch událostech.
V roce 1812 však střelci dostali uniformy a hodnosti. Tak střelecká společnost ztratila výlučně společenský
ráz. V revolučním roce 1848 byli střelci využíváni jako městská domobrana a stávali se také členy "Národních gard".
Jak je patrno z dochovaných písemných i obrazových dokumentů, byly gardy vybaveny vojenskými uniformami a přiděleny
jim hodnosti podle vojenských řádů.
Dokumentována je dramatická chvíle pro Střeleckou společnost v r.1786, kdy byla v celých Čechách zakázána střelba
"ku ptáku". Tepličtí měšťané žádali o zrušení zákazu, který by podle nich nejen ohrozil existenci Střeleckého spolku,
ale i vážně narušil společenský život města a lázní. Jejich žádosti bylo vyhověno. V dochované dokumentaci střeleckého
spolku je mnoho informací o životě spolku, nejsou však dosud zpracovány.
Dochovaná dokumentace se převážně nachází v Okresním archivu v Teplicích. Tyto materiály nejsou dosud
zpracovány a téměř nic z nich nebylo zatím publikováno.
[Zdroj: Střelecký klub Lesy Teplice - Od historie po současnost, Ing. V. Badalík a R. Pejša]
V padesátých letech 20.století v bývalém Československu byla terčová střelba možná pouze v rámci
jednotné organizace SVAZARM (Svaz pro spolupráci s armádou). Se střelbou z historických zbraní předovek začal Klub vojenské
historie v Praze, založený v r.1967. Organizačně byl rovněž začleněn do Svazarmu a úzce spolupracoval s Vojenským historickým
muzeem. Jeho zakládajícím členem byl např. pan Vlastimil Opplt. V sedmdesátých letech do něj vstoupili pánové Václav Tobek, Ing.Vladislav
Badalík a lng.Jan Heidrich. Střelba z historických zbraní byla provázena tehdy stálým nedostatkem perkusních zápalek, potížemi s nákupem
černého střelného prachu, získáním kleští na lití kulí i prachovnic.
U bývalých Severočeských státních lesů v Teplicích byly historické zbraně perkusní předovky a kuše poprvé použity
v roce 1977 na celostátním mistrovství lesních dělníků na Tokáni, v oblasti Českého Švýcarska. Střílelo se na malované terče a jednalo
se spíše o atrakci než o soutěž.
V roce 1980 již byly poprvé pořádány Hubertské střelby z historických zbraní a jejich replik, v loveckých disciplinách.
Vznikla tak tradice trvající doposud. Kromě Hubertských střeleb založil Střelecký klub "Lesy Teplice" další dodnes trvající tradici veřejné
střelecké soutěže z historických zbraní (perkusních předovek) Májové střelby. Poprvé se konaly v roce 1986. Střílí se perkusními puškami
a pistolemi na pevné terče, kruhový terč a terč nekrytě ležící figury. S Májovými střelbami byla po několik let spojena výstava zbraní z
teplického muzea. Obdobnou náplň mají i Velikonoční střelby, konané jako klubový přebor. V roce 1999 se poprvé konaly Vánoční střelby, rovněž
uzavřená soutěž pro členy klubu.
[Zdroj: Střelecký klub Lesy Teplice - Od historie po současnost, Ing. V. Badalík a R. Pejša]